Historie klubu
Fotbalový klub FK Lovčice zde působil od 30. let. Přesný rok založení není znám. Ze zápisů z roku 1931 je však patrné, že fotbal se hrál v Lovčicích již v předchozích letech. Kromě fotbalu i tento spolek organizoval různé taneční zábavy jednak k získání nějakých prostředků na činnost, ale i k obohacení kulturního dění na tehdejším venkově. Svá fotbalová utkání hrál FK nejprve na hřišti za Pavlíčkovými – v místech kde dnes stojí Dřevona. Později se začalo hrát na Pekelci a hřiště bylo původně situováno od chodníku k náhonu. Klubovní místnost, sklad rekvizit, trofejí ale i šatna, to vše bylo v dalším hostinci a to U Černých. Soutěže nebyly organizovány v takové podobě jako dnes. Hrála se hlavně přátelská utkání, turnaje (rozložené i do několika týdnů), okrskové soutěže. Jezdilo se po celém okolí a dnes by již někdo těžko uvěřil, že kvalitní fotbal se hrál např. i v Lučicích, Olešnici, Velkých výklekách, Lišicích, Vlkově. O skromných podmínkách tehdejší doby vypovídají i zápisy ze schůzí, kde je např. uvedeno, že se roztrhal jediný míč a je nutné se složit a zakoupit nový ale kvalitnější s 18 plátky, že jsou ke koupi levnější starší dresy v Lišicích, že kopačky si musí zakoupit každý sám a podobně. Avšak již tehdy se vyskytovali i první sponzoři. K nim patřili místní živnostníci, hostinský p. Černý, v jehož hospodě bylo “sídlo” klubu, a hlavně pak řezník p. V. Kukla. Ten poskytoval své malé nákladní auto k dopravě do vzdálenějších míst. Okolí se většinou odjezdilo na kolech. P. Kukla byl navíc dlouholetým funkcionářem a předsedou klubu.
V červnu roku 1939 byla činnost klubu zakázána pro nejasnosti ve stanovách. Další zmínku z fotbalové činnosti lze vystopovat ve vitríně trofejí, kde je pohár pro vítěze turnaje ve Velkých Výklekách z roku 1945. O znovuzaložení klubu je pak záznam až z 21. 5.1947, kdy v hostinci U Mázlů se konala ustavující schůze a zvolen nový výbor. Po krátké době však činnost klubu postupně ochabovala. Byly pokusy o vybudování hřiště za Pavlíčkovými, započalo se s terénními úpravami, ovšem celé snažení i činnost klubu postupně zanikla úplně.
Po sjednocení tělovýchovy v roce 1948, působil tak v obci jediný tělovýchovný spolek a to Sokol. Jeho činnost se soustředila především na kulturu a to hraní divadel a pořádání tanečních zábav, dále pak v pohostinství U Horáčků bylo obnoveno cvičení. Fotbalisté pokud měli zájem hrát, nacházeli útočiště v okolí, zejména pak v Chlumci, Běrunicích a Převýšově.
Až v roce 1959 došlo k výraznému oživení tělovýchovné činnosti v obci a to znovuzaložením fotbalu a ustavením oddílu kopané jako součásti tělovýchovné jednoty Sokol. Během jarní části bylo upraveno hřiště na Pekelci, sehráno několik přátelských utkání a od podzimu téhož roku pak mužstvo nastupovalo v pravidelných mistrovských soutěžích okresu Nový Bydžov. Vedlo si od počátku celkem úspěšně a po podzimu bylo na 2. místě.
Za kabiny sloužila klubovní místnost a přísálí U Horáčků, občerstvení o poločasech a “sprchy” po zápasech byly na dvoře u Myšků č. 200 i ostatních přilehlých domech. Nadšení, elán, hlad po fotbale a sportu vůbec byly takové, že brzy bylo zřejmé, že hřiště na Pekelci nebude stačit. Od myšlenky vybudovat nový sportovní stadion nebylo daleko k činu. Ještě téhož roku se v zimních měsících začalo s prvními pracemi na jeho výstavbě. Začalo se doslova na zelené louce a téměř bez finančních prostředků. O to však s větší chutí a zapálením. Různými způsoby se sháněl materiál. Někdo sehnal zdarma škváru na běžeckou dráhu v Rafinerii ve Skřivanech, jiný levnější prefabrikáty v Prefě v Městci, další svařil z odpadového materiálu v Kovoplastu sloupky na oplocení, někdo sehnal mechanizaci na úpravu hrací plochy a tak by bylo možné pokračovat. Postupně převzal celou výstavbu do akce “Z” MNV. Organizovali se brigády, zapojena byla široká veřejnost. Jak je uvedeno ve výroční zprávě oddílu z r. 1961, bylo od započetí základů až po dání stavby pod střechu odpracováno našimi občany a mládeži téměř 4000 brigádnických hodin. Stadion byl slavnostně otevřen 20. 8.1961 (hrací plocha, běžecká dráha a pokladna). Objekt kabin byl pak dokončován později. Definitivně tak bylo opuštěno staré hřiště na Pekelci.
V roce 1960 bylo založeno mužstvo žáků a o rok později i dorost. Byl tak položen základ pro doplňování mužstva a výchova mladých hráčů se pak stala trvalým krédem v činnosti oddílu. V roce 1961 přišli z Chlumce hráči žijící v sousedních Lišicích a začalo se postupně formovat mužstvo, které po doplnění z řad vlastních odchovanců v sezóně 1964/64 poprvé vybojovalo postup do okresního přeboru.
Fotbalové mužstvo dospělých po celou dobu působí v okresních soutěžích a v různých časových intervalech se pohybuje mezi III. třídou a okresním přeborem. Ten hraje také v současné době a to od roku 1993. Pravidelně hrají své soutěže žáci, s přestávkami dorost a od roku 1996 hraje ve IV. třídě i B mužstvo.
Za celou tu dobu zde bylo sehráno velké množství kvalitních utkání, byla slavná vítězství i trpké prohry, radost i zklamání. Viděli jsme velmi dobré výkony řady hráčů žáky počínaje a starými gardami konče. Byly jsme svědky četných turnajů, ale i startu národního mužstva Československa v roce 1969 pod vedením trenéra Marka v přípravě před kvalifikačním utkáním na mistrovství světa 1970. Vystřídalo se několik generací fotbalistů. Vychovali jsme spousty hráčů a hrajeme převážně s vlastními odchovanci. Někteří odešli i jinam, působili i ve vyšších soutěžích. Pro samotné aktéry i fanoušky bylo za tu dobu spousty zážitků a je na co vzpomínat.
Činnost Sokola však nebyl jen fotbal. Tělovýchovná jednota organizovala i další vyžití. Působil zde odbor základní a rekreační tělesné výchovy, konaly a konají se dětské dny, atletické závody, soutěže, několikrát zde bylo i spartakiádní vystoupení. Bohatá byla i kulturní a společenská činnost. To vše vyžadovalo dobrovolnou a obětavou práci velkého množství funkcionářů a je potřeba jim za ni poděkovat.
I když lovčická tělovýchova prošla ve své dlouholeté historii řadou složitých období, má za sebou dobré výsledky a při pohledu do budoucnosti je na co navázat. V současné době je nejen největší, ale nadále patří i k nejaktivnějším společenským organizacím v obci.
